O projektu
Projekt Growth Mindset: Podpora růstového myšlení prostřednictvím formativního hodnocení podporuje učitele v tom, jak efektivně zavést formativního hodnocení v prostředí českého školství (Dylan Wiliam, Siobhán Leahyová: Zavádění formativního hodnocení, 2016) a podpořit tak růstové myšlení – Growth Mindset (Carol S. Dweck. Mindset: The New Psychology of Success, 2006).
Vznikla síť jedenácti vybraných základních škol se zájmem o formativní hodnocení a jeho zavádění do výuky. V projektu jsou podpořeni učitelé od lektorů, mentorů a vedoucích formativních skupin. Učitelé mají možnost si své vzdělávání v rámci projektu ve velké míře individuálně nastavit.
Výstupy projektu a materiály pro učitele, které vzniknou v průběhu projektu, budou zdarma ke stažení v otevřené databance na těchto stránkách.
Projekt realizuje 3. základní škola Heuréka, s.r.o. Partnerem projektu je JOB – spolek pro inovace.
Projekt je financován v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, registrační číslo projektu: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008263
Sumativní vs. formativní hodnocení.
Jaký je vztah konceptu Growth mindset k formativnímu hodnocení?
Většina odborníků v ČR i v zahraničí dnes považuje formativní hodnocení za velmi důležitou součást vyučovacího a učebního procesu. Smyslem sumativního hodnocení je „získat konečný přehled o dosahovaných výkonech nebo kvalitativně roztřídit celý posuzovaný soubor (žáků, pracovních výsledků apod.)“ (Slavík 1999, s. 37). Oproti tomu podstatou formativního hodnocení je „časté, interaktivní hodnocení pokroku žáka v učení, porozumění učebním potřebám žáků a přizpůsobení výuky těmto potřebám“ (Formative Assessment, 2005; přel. K. S.). Zatímco formativní hodnocení zapojeným školám pomůže ukázat žákům cestu dopředu, sumativní hodnocení je ze svého principu jen pohledem zpět k podanému výkonu. Zatímco sumativní hodnocení podporuje vznik fixního myšlení (Fixed Mindset), formativní hodnocení podporuje růstové myšlení (Growth Mindset).
Formativní hodnocení vnímáme nejen jako cíl, ale zejména jako silný nástroj, který pomůže u žáků vybudovat růstové myšlení a zároveň eliminovat fixní myšlení (Carol S. Dweck. Mindset: The New Psychology of Success. 2006).
Tento pohled nám pomáhá jasně se soustředit na podstatu formativního hodnocení, a tím je posun v učení žáka, v jeho motivaci a postojích k učení.
Formativní hodnocení je často pojímáno velmi úzce – jako poskytnutí slovního hodnocení místo známky. V našem pojetí (v návaznosti na Dylan Wiliam, Siobhán Leahyová. Zavádění formativního hodnocení, 2016) prostupuje formativní hodnocení celým vzdělávacím a výchovným procesem a využívá celý systém přístupů a strategií, jehož výsledkem je žák jako aktivní vlastník svého učení, se silnou a zdravou osobností a růstovým myšlením.
Jaké jsou cíle projektu?
- Prostřednictvím formativního hodnocení podpořit v žácích růstové myšlení a tím nastartovat jejich vlastní učení – žák jako vlastník svého učení.
- Podpořit učitele v dlouhodobém procesu zavádění formativního hodnocení, eliminovat rizika spojená s rozvojem formativního hodnocení.
- Zapojit žáky do procesu hodnocení. Naučit je správně hodnotit svojí práci i práci spolužáků.
- Podpořit předpoklady pro zavádění formativního hodnocení.
- Zavést pět strategií pro zlepšení učitelské praxe a výsledků žáků dle Dylan Wiliam a Siobhán Leahyová (Dylan Wiliam, Siobhán Leahyová. Zavádění formativního hodnocení, 2016)
- Podpořit veřejnou diskusi na téma užitečnosti a rizika formativního vs. sumativního
hodnocení (v různých médiích na různé úrovni popularizace vs. odbornosti).
Vytváření formativních skupin:
- Podpořit skupinu základních škol v zavádění formativního hodnocení.
- Podpořit sbližování hodnocení výkonu žáků (moderace) sdílením v rámci skupiny učitelů, kteří se žákem pracují, společným hodnocením (zejména dlouhodobého vývoje kompetencí
pomocí map učebního pokroku). Zároveň chápeme moderaci jako proces sbližování
hodnocení na úrovni učitelů, včetně kritérií hodnocení a převodu slovního hodnocení na
známky na vysvědčení dle požadavků zákona. Cílem je konzistentní přístup všech učitelů ke
všem žákům.
- Podpořit síťování škol a výměny zkušeností prostřednictvím sítě formativních skupin.
Podpořit předpoklady pro zavádění formativního hodnocení na školách
- Podpora pozitivního školního klimatu, ve kterém se žák cítí bezpečně.
- Podpora jasné a srozumitelného nastavení cílů výuky a kritérií úspěchu.
- Podpora zavádění širokého spektra metod výuky, zejména takových, které rozvíjejí třídní diskusi, sociální kompetence a kompetence směřující k rozvoji myšlení – jako základního předpokladu vzájemného hodnocení, sebehodnocení a efektivní práci žáků s hodnocením.
- Podpora vytváření a analýzy důkazů o učení, dlouhodobé sledování učebního pokroku
formou Mapy učebního pokroku.
- Podpora učitelům v poskytování zpětné vazby žákům.
Kdo za projektem stojí?
Garanti projektu:
Hana Košťálová
Přední odbornice na formativní hodnocení (spoluautorka knihy Školní hodnocení žáků a studentů – se zaměřením na slovní hodnocení, 2008, nakladatelství Portál; národní koordinátorka a certifikovaná lektorka programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení – RWCT, editorka Kritických listů; členka výboru SKAV; externí vyučující na Pedagogické fakultě UK, programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu)
Zdeněk Dlabola
Působil v základním školství jako učitel a ředitel. Podílel se na vzniku a realizaci dlouhodobých vzdělávacích projektů pro celé pedagogické týmy a na vytváření metodik a elearningových kurzů pro učitele prvního i druhého stupně ZŠ. V současné době pracuje jako lektor, mentor a ředitel Sekce vzdělávání ve školství JOB – spolek pro inovace, dále jako mentor a člen realizačního týmu projektu Učitel naživo nadace Depositum Bonum, a jako metodik fyzikálně zaměřeného projektu Elixír do škol. Dlouhodobě se věnuje tématům zavádění inovací do vzdělávání – metody aktivního učení, čtenářství a tvůrčí psaní, formativní hodnocení, plánování výuky, projektové vyučování, reflexe pedagogické práce, podpora celých pedagogických týmů a jejich rozvoj, podpora rozvoje studentských praxí apod.
Jan Kala
Zřizovatel tří základní škol – ZŠ Heuréka Úvaly, ZŠ Heuréka Brno a ZŠ Heuréka Libochovičky, odborník na Inquirybased learning, Visible Thinking a Lifeworthy Learning, zakladatel Centra moderního vzdělávání (CfME), které 16 let rozvíjí moderní formy učení na školách v ČR a dalších zemích EU. Jan Kala má mnohaleté zkušenosti s řízením a realizací vzdělávacích projektů, a to národních i celoevropských. Před založením CfME působil jako spoluzakladatel, generální ředitel a předseda představenstva eBanky.